Vítejte na stránkách kočičky Áji - Myš ve špajzu

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Fanfán o létu 2007
Myš ve špajzu

Jednoho krásného letního dne nás z poklidného lenivého nicnedělání vyrušilo paniččino zaječení z lůna špajzu: "Ta mrcha (myš) už je zase tady. Já se zblázním.." Ona má teda panička myšky ráda, dokonce jsem zaslechl, jak se rozplývala nad jejíma "nádhernýma černýma očíčkama jako korálky", u myšáka trůnícího na štangli salámu, ale to je druhá věc. Co je moc, je prý moc. Kdyby si sežrala jednu pytlíkovou polívku a dala pokoj, je všechno v pořádku. Ale do všeho naďobnout dírku a jít na další, to slušná myš nedělá. Byla vyhlášena hlodavčí pohotovost. Dveře do špajzu zůstaly otevřené a panička povolala kočičí komando. Jako teda nás. Ať prý jdeme a ukážeme, co v nás je. No stačilo říct, to my jsme zase kočičky snaživé a pilné. Postupně jsme do kuchyně přinášely různé túze zajímavé předměty. Nejvíc nás zaujala kolínka z čerstvě prožraného a rozsypaného pytlíku. V kuchyni se s nima dal hrát bezva fotbálek. Když maminka viděla mě, jak hraju fotbal s kolínkem, Carmina je zamotaná v igelitových taškách a Ája vítězoslavně trůní na nejvyšší polici uprostřed konzerv a okurek, bylo jí jasno.

Tudy cesta nevede. Na řadu přišel tah páneška. Z ledničky vyndal kus salámu, umístil ho do pastičky, kterou natáhnul a dal do myšího bufetu. Ukázalo se, že tah to byl správný a přinesl své ovoce, teda lépe řečeno lapeného hlodavce.

To bylo radosti. Panička prohlásila taťku za nejšikovnějšího kocoura, nicméně pamlsek nedostal, což mě trochu uklidnilo. Co následovalo, nemusím asi dlouho popisovat. Tatínkovi se hrdě dmula hruď a tvářil se jako neohrožený lovec Pampalíny. A pak začalo poučováni, že jsme banda neschopných plyšových polštářáků, že hlad by nás naučil, a ať se jdeme aspoň podívat, co jsme v tom špajzu měli ulovit. Položil myš na zem. Hraběnka Ája prošla kolem myšáka s povzneseným výrazem, že k tomuhle teda čichat nebude a Carmina zděšeně prchla do přízemí, protože takhle strašidelné zvíře ještě neviděla. Mě to ale docela zajímalo. Šťouchnul jsem do zvířátka tlapkou, zjistil, že mi nic neudělá, a že by se s tím chlupatým dalo dokonce docela dobře hrát.

Tak jsem se do toho pustil. Úder pravou, pak levou a už to jede, už to běží. No bezvadný přihrávky. Pak jsem dal góla pod myčku a to byl konec hry. Myšák se mi tam zašprajcnul a za nic na světě jsem ho nemohl dostat ven. A zase se do toho vložil velký kocour. Vylovil myš, ale už mi ji zpátky nedal, že už je prý moc ohraná. Skončila v popelnici a já měl po žížalkách. Ale stejně to stálo za to. Třeba mi taťka kocour zase někdy nějakou myšku uloví. Nebo že bych to zkusil sám?

(15. 11. 2007)