Vítejte na stránkách kočičky Áji - Sýkorky

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Carminka (10.12.2007)
Sýkorky

Dneska bych vám chtěla mňouknout o tom, jak se změnil můj kočičí život. A musím podotknout, že k lepšímu. Prvním kladným bodem je, že Fanfán jednou ráno odjel s paničkou kamsi do pryč a když se vrátil, byl nějaký divný. Nerada to přiznávám, ale příšerně jsem se ho bála. Hrozně divně smrděl, nejdřív se vůbec nehýbal a z tlamičky mu čučel jazyk. To ještě šlo. Pak se ale začal probouzet, potácel se po kuchyni a neustále předváděl vozemboucha. Musím na sebe prásknout, že jsem ani nebyla přesvědčena, že je to opravdu on. Jistota je jistota, a tak jsem raději zaujala zákopovou pozici pod vanou. No byl to děs, ale vyplatilo se. Už druhý den byl Fanfík zase celkem normální, a světe div se, přestal mi zakusovat, jen občas si ještě cvičně čuchne pod můj ocásek, ale to se už dá překousnout. Prostě paráda.

A pak je tu další úžasná změna - páneček vyrobil ptáčkům na zimu krmítko, a to si nedovedete představit, jak to zamotalo můj poklidný život. Domeček pro sýkorky dal tatínek do našeho Kočkokina, na parapet okna. Kočky, to je teď program!!! Sice dávají každý den ten samý film - Ptáky, ale mně to vyhovuje.

Jediný horor na tom ovšem je, že přes sklo se ta chutně vypadající zvířátka nedají ulovit. Ze začátku jsem se snažila, moc jsem se snažila, ale jediný výsledek byl, že jsem si vždycky narazila čumáček o sklo. Teď už to mám vyčapaný. Prolezu pod záclonou, přikrčím se podél okna, hlavu schovám za rám a mám perfektní obraz. Ocásek mi čouhá zpod záclony a klepe se mi vzrušením, ale já číhám a vyčkávám vhodné příležitosti, abych si zase dala do čeníšku. Ale mě to baví. Ráno je to nejlepší, to mají sýkorky největší hlad a je jich tam jak naseto. To vám ani nejdu na snídani, pozorování sýkorek mi přijde důležitější. Ája s Fanfánem jsou taky pravidelnými návštěvníky kina, ale já jsem nejvytrvalejší. Asi na ptáčcích maličko ujíždím. Prostě pořád věřím, že se mi jednoho šťastného dne podaří nějakou tu sýkorku ulovit. Kočka nikdy neví!

Pro zvídavé jedince přikládáme odbornou debatu Spejbla a Hurvínka na téma stravování sýkorek. (úryvek ze hry "Hurvínek a drak" od Františka Nepila)