Vítejte na stránkách kočičky Áji - Satisfakce

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Fanfán (11.3.2008)
Domeček plný cihliček

To byste nevěřili, co se u nás poslední dobou děje. Mám pocit, že se proti nám dvounožci snad spikli, protože tolik omezení a ústrků jsem ještě niky v životě nezažil. A to už jsem toho zažil!

Začalo to jednoho víkendového dne, kdy se zavřely šoupačky na schodiště a nám kočičkám byl odříznut přístup do přízemních prostor našeho domečku, kde máme prolézačku, sedačku, masážní křeslo, knihovnu vhodnou k intelektuálnímu odpočinku a jiné nepostradatelné doplňky kočičího žití. Pak se začaly ozývat podezřelé rány a zvuky a já se fakt mohl zbláznit, že se někde něco děje a já u toho chybím. Jelikož jsem kocourek šikovný a pohybově nadaný. pochopitelně se mi povedl bleskový průnik škvírou dveří a už jsem byl dole.

Páni, já teda zíral. Všude plno prachu, cihel a jiného zajímavého materiálu ke zkoumání. A stěna mezi chodbou a koupelnou zmizela! To teda nechápu, jak může stěna zmizet. A další šílená zrada! Chtěl jsem prolézt kočičími dvířky do kuchyně a ono nic. Ať jsem dloubal hlavičkou sebedůrazněji, ani se nehnuly. Fakt už jsem byl namíchnutej, když jsem si všimnul otevřených dveří, který vedou někam do neznáma. Tak honem tam! A už jsem běžel po schodech dolů do tmy. No já jsem si to užíval. Všude plno všelijakých krabic, lahví, dříví a jiného haraburdí, prostě bezva kočkodrom. Později jsem se dozvěděl, že se to tam dole jmenuje sklep. Když jsem vylezl nahoru, panička nade mnou lomila rukama, střídavě se smála a kvílela. Začala mi z vousků obírat pavučiny a říkala něco o prasátkách. Možná bude dobrá pečínka k večeři, nevím. To už se ale za námi objevil páneček a s potutelným výrazem ve tváři paničce sdělil: "A to jsi ho neviděla, než jsem ho obral z nejhoršího! Ten nebyl pod těma pavučinama ani vidět." No cococo? To je řečí pro trochu svinčíku v kožíšku. Stejně si ho budu muset pořádně vypucovat sám.

Poté jsem byl zase kočkotěsně uzavřen v prvním patře a nezbývá mi, než čekat na příležitostný únik. Chodím po bytě, vrkám, mňoukám, ale stejně mi je to prdlajs platný. Nepustí. Prostě čistokrevná tyranie. (Abych nebyl nespravedlivý, jednou nás dolů všechny vzali na exkurzi, ale to byla vytřená podlaha, no nic moc.) Páneček se snaží vyžehlit si to u mě nočními procházkami s Bobíkem, což teda fakt není špatný, ale když já bych moc chtěl být zedníkem, nebo alespoň předseda kolaudační komise.