Vítejte na stránkách kočičky Áji - Autodráha

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Fanfán (2. 9. 2008)
Autodráha

Je všední den, asi půl hodiny po půlnoci. Dvounožci se konečně dokopali jít do postele, slastně se přikrývají, zavírají víka... Já, občerstven večerní vycházkou a vydatnou večeří, nemůžu zabrat. Soukám se pod postele v ložnici, zalézám až ke stěně, kde je takové místečko, kam nikdo nevidí. I muži mají své dny, neřkuli noci. Pod lůžkem si už léta odpočívá autodráha, je sice lehce zaprášená, novotou zrovna nezáří, ale mně se moc líbí. Dají se po ní dobře tlapkovat umělohmotné vlaječky, které vydávají úžasné zvuky. Dvounožec se začíná nervózně vrtět. Pink ho, tahle se bezvadně odrazila! Seshora mezi lamelami na mě provokativně vyčuhuje matrace, říká si o rvačku. Jdu na ni! Rozervat! Rozdrtit! Zničit!.

Oslňuje mě pronikavé světlo, ohlušuje šílený řev. Matrace se odklápí, že by prchala? A né, tak to je omyl. Nad zvednutou matrací není všechno v pořádku. Ta rozvztekaná tatínkova hlava by tam být neměla, a ta cákací flaška už vůbec ne!!! Prchám pod druhou matraci, ale i ta se zvedá a nad ní se pro změnu tyčí rozespalá hlava maminky. Jsem v koncích. S mokrým kožíškem prchám do bezpečí kuchyně. Rozběsněný tatínek s flaškou namířenou na Fanfánka vybíhá z ložnice, ale kocourek je rychlejší.

Konečně oceňuji nadání svého nového druha - Sváti. Po chvíli, aby si naši stačili vydechnout, přebírá kocouří štafetu. Neúnavně vyťukává ostrými drápky do nočního stolku bubenické kreace. Maminka se začíná shánět po práškách na srdce, kdyby tatínka kleplo. Nekleplo, jen nebezpečně nahlas funí. Sváťa startuje, přebíhá našim přes hlavy a s dokonalou přesností se zakusuje do taťkova palce. Maminka se dusí smíchy, tuším, že i tatínek už bude vzhůru.

Tak Sváťo, myslím, že už můžeme jít spát.