Vítejte na stránkách kočičky Áji - Ztracený buřt

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Sváťa (2. 2. 2009)
Ztracený buřt

Zase nastal ten oblíbený tatínkův den v týdnu, kdy maminka vyráží do Prahy navštívit syna Honzu. Páníčkovi už od rána potutelně září oči a těší se na svůj pánský večer. Pivo se již chladí v ledničce, klobásky jsou nachystané a oblíbený film čeká na založení do DVD přehrávače.
Tentokrát mělo být všechno trošičku jinak. Po příchodu z práce nám tatínek nachystal večeři a sám si chtěl ohřát čočku s uzeninou, ale buřtík byl v mrazáku ztuhlý na kost, tudíž potřeboval trochu času, aby se dal konzumovat. Páníček ho položil na talířek a dal na radiátor, aby proces měknutí urychlil.
Co s načatým večerem? Pocítil neodolatelnou touhu zaskočit si na okamžik do Berlína zamordovat něco nácků. Zapnul svůj notebook a dal se do boje. Fašouni byli toho večera velmi nezdolní a boj se protahoval. Náš bojovník to několikrát schytal, ale nevzdával se, statečně odrážel útoky a nebohý buřtík se na talířku cítil strašně opuštěný...

Někdy před půlnocí si páníček vzpomněl, že v zápalu boje zapomněl doplnit energii, a že sebrané lékárničky ve hře ho asi před hladem nezachrání, a že si teda půjde ohřát večeři.
Šok! Buřt nikde! Jen na sedačce se válí túze spokojený černý kocourek, kterému ještě stéká omastek po fouskách. Bylo mi spíláno do všech možných jmen, pak dělal tatínek uraženého a nepomohlo ani moje usilovné ducání hlavičkou o jeho hlavu. No co? Vždyť to byl pánský večer, tak já měl buřtíka a páneček čočku. To je spravedlivý, ne?