Vítejte na stránkách kočičky Áji - Co je u nás nového

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Sváťa (15. 7. 2009)
Co je u nás nového

Páni, to je ale doba, co jsem sliboval, že dám vědět, jak to dopadlo s tchořem, co? Se omlouvám, ale nějak jsem se nedostal k tlapkování, pořád se u nás něco dělo.
Abych ukojil vaši zvědavost, tchoř je fuč a moje kuličky taky. Prý to mělo mezi sebou nějakou souvislost, ale to tady nebudu rozpatlávat, vzpomínky nic moc, ale už je to dobrý.
Další událostí byla akce ?svatba?. Naši dvounožci se rozhodli, že do toho po x letech praští a svůj vztah zlegalizují, abychom my, ubozí chlupáčci nežili s rodinou na hromádce. Shodli jsme se, my kočičáci, že je v podstatě jedno, kde žijeme, může to být klidně i hromádka, hlavně když je tam hustý výskyt kapsiček. Pouze zpráva, kterou jsem tajně vyslechl při večerní očistě, že se chystá nákup dvou celých ŠUNEK, radikálně změnila náš postoj k chystané akci. Začali jsme se těšit. A bylo na co.

Sice jsme byli potupně zavřeni v horním patře našeho revíru, tudíž bujarého veselí jsme se neúčastnili, ale poslové s šunčičkou pravidelně pendlovali mezi grilem a našimi tlamičkami. Čtvernohé nadšení vyvrcholilo zjištěním, že jedním ze svatebních darů je obrovský pytel, plný dobrůtek pro chlupaté miláčky. Tímto děkujeme kamarádům z Modrého kocouře, byl to fakt super nápad. Moc nám chutná. Shrnutí ? svatba ? dobrý.

No a poslední událostí byl odjezd našich páníčků na dovolenou. Prý si musí občíhnout zemi původu naší madam Áji, Velkou Británii. (To jsem zvědavý, kdy pojedou na dovolenou do Hýskova?) Pomohli jsme sbalit kufry, rozloučili se a měli jsme barák pro sebe. Těch deset dnů samoty jsme si docela užívali, dvounohý děti páníčků se staraly o přísun potravy a čistotu toalet, jinak nám do ničeho nekecaly. Takže taky docela dobrý. Jen pastva na zahradě nám trochu chyběla, ale to se nám dvounožci snaží po návratu vynahradit.

I dárek z dovolené jsme dostali, krásně chlupaté mávátko a je cítit vzdálenými krajinami. Co jediného bych považoval za drobnou zradu, na fotkách z Anglie jsem zahlédl, jak se panička cicmá na ulici před hotelem s nějakým cizáckým zrzkem. Po obsáhlém vysvětlování a utěšování, že to nebylo nic osobního, že panička jen trpěla kočičím absťákem a nutně si potřebovala pohladit nějaký kožíšek, rozhodl jsem se odpustit.