Vítejte na stránkách kočičky Áji - Ty pudeš!!!

Vítejte na stránkách kočičky Áji - příběhy z kočičí pavlače

Úvodní stránka

Kočičí pavlač

48 - Ztracen ve vistárii
47 - Bráchova identita odhalena
46 - Němí svědci zločinu
45 - Ty pudeš!!!
44 - Jsem snad blázen?
43 - Jak jsem se zabydloval
42 - Invaze Marťana
41 - Co je u nás nového
40 - Nové zvíře
39 - Jak se budí dvounožci
38 - Ztracený buřt
37 - Budu loupežníkem
36 - Růžová příšera
35 - Fanfán záhadolog
34 - Sváťova koupelnová dobrodružství
33 - Jak jsem se zabydlel
32 - Autodráha
31 - Fanfánovo stanovisko
30 - Poděs Sváťa
29 - Sváťa a magická osmička
28 - Proč pořád já?
27 - Sherlock Holmes
26 - Další dírky!
25 - Volání divočiny
24 - Děravý kožíšek
23 - Ježek v kleci
22 - Orienťák byl!
21 - Orientační běh
20 - Něco tam je!
19 - Domeček plný cihliček
18 - Satisfakce
17 - Jak Fanfán machroval
16 - Ája kutilka
15 - Naše zvyky a rituály
14 - Zimní rozjímání
13 - Sýkorky
12 - Zrada přišla
11 - Čuju zradu
10 - Myš ve špajzu
9 - Léto a adrenalin
8 - Z Braníku do Berouna
7 - O stravování
6 - Kočka habešská
5 - Carmína v Berouně
4 - Smutné povídání
3 - Žužla
2 - Jak to bylo dál - Matýsek
1 - jak to začalo

Vypráví Fanfán (9. 2.2010)
Ty pudeš!!!

A už je to tu zase! Neuplynul ani rok a opět se z různých míst ozývá výhružné zvolání: "Ty pudeš!!!" Né zádný libozvučný "Ty půjdeš." Ale jako když seká sekáčkem ty pudeš, ty pudeš. Nojo, náš mladej medvídek má už taky tu hormonální potíž, s kterou se před rokem potýkal Sváťa a já ještě dřív. Ale můžu vám říct, že Čumajzník to bere dokonale a nic nenechává náhodě. Já a Sváťa jsme si slušně chodili smrdět do záchůdku, ale náš býček se rozhodl, že jeho vůně musí být rozprostřena naprosto po celým bejváku. Začalo to minulý týden, když naši dvounožci přišli z práce. Čumák si vyhupnul na linku, zalez do dřezu, přičapnul a už to tam bylo. Jen jsem slyšel zoufalé výkřiky: né, ty dobytku, tady néééé. Den ode dne se náš Casanova zdokonaluje. Označil si Ájin oblíbený pelíšek, velice navštěvovanou krabici od ovoce, značku nechal i na paniččině kabelce, naštěstí pro ni zavřené, a tak dále a tak dále. Jinak je ovšem velmi přítulný a ukecaný.
V sobotu k nám přišla návštěva a z bezpečnostních důvodů byl tchořík zavřen nahoře v patře. Jelikož ovšem návštěvníci viděli mrňouse naposledy v září, kdy byl ještě kocourek zahradní, altánový, ještě než odešli, maminka pro Čumíska došla, aby předvedla, jaký z něj vyrostl tlustatý medvídek. No, stihnul to. Tetička odcházela s nezaměnitelnou voňavou značkou na botě.
Korunu tomu ovšem nasadil v neděli. Páníček se spokojeně díval na televizi, Čumísek k němu s roztomilým pípáním vyskočil na sedačku, otočil se k němu zadečkem, žertovně zvedl do výšky ocásek a udělal cák. Ten to teda vymňouknul. Už se nad ním stahovala mračna vyklizené a zavřené koupelny. Panička mu ještě vyškemrala propuštění na kauci, ovšem za slib, že večer volá na veterinu. Od této radostné události má páníček k Čumískovi chladnější přístup, a jakmile se k němu smraďoch přiblíží, točí s ním jako s korouhvičkou na komíně, aby inkriminovaný otvor vždy směřoval směrem od něj.

Závěr: V úterý (dneska) odpoledne jde.

Jé, a to vám ještě musím prásknout, jak byl asi před měsícem Čumísek na prohlídce u veta. Dvounožci začali být maličko nervní, že kocourek asi trpí nějakou ošklivou chorobou. Když se totiž vyvalil na záda a labužnicky si nechal drbat bříško, narazili páníčci na veliký tvrdý boule v tříslech. Prolezli všechny možný stránky na internetu, co by to mohlo být, jestli kýla, či co, ale na nic pořádnýho nepřišli. Tak se vypravili na veterinu, aby odborník určil diagnózu. Vysoukali obříka z přepravky, postavili na stůl a přednesli doktorovi své obavy. Panička, nacházející se na pokraji zhroucení, čekala na osudný verdikt.
Verdikt: Čumísek je tlustej. Vet teda byl taktnější, a pravil, že jsou to tukový polštářky, ale ta moje diagnóza je trefnější.

Jojo, tak večer už na tom budeme všichni stejně. Né že bych byl škodolibej, ale přijde mi to tak nějak spravedlivý.